středa 6. listopadu 2019

Jak být dokonale nedokonalí

     Tolikrát v životě se na sebe zlobíme, že nám něco nejde, že se nám opět cosi nepovedlo, že nejsme takoví, jak se sluší, ani jak se patří.  Možná bychom občas chtěli být někdo úplně jiný, nebo se mu alespoň podobat. Přejeme si být perfektní a dokonalí. Máme na to právo? Nebo je to spíš nevděk a nepokora k nám samotným a k našim životům? Je moc špatné, když si nevážíme toho, co máme  a cítíme, že nám ještě něco chybí?

     Do jisté míry asi ano. Ale to, že si něco přejeme změnit, ať už na své osobě nebo prostředí či životě jako takovém, nemusí nutně znamenat, že jsme v této chvíli zoufalí a nešťastní.  Pojďme vycházet z toho, že se máme hezky, ale zkusíme se mít ještě lépe. On totiž jakýkoliv  špatný pocit, že jsme něco neudělali dobře můžeme změnit jedině tím, že to příště uděláme jinak a třeba o dost lépe. Není řešení si namlouvat, že je všechno v naprostém pořádku, pokud to tak doopravdy nevnímáme. 

     Kdyby všechno od našeho narození bylo v naprostém pořádku a my jsme byly ideální bytosti v ideálním světě, věřím, že by to nikoho z nás dlouho nebavilo. Všichni máme svobodnou vůli  a jsme kompetentní ji používat, a proto jsme se sem narodili  jako lidé a ne jako zvířata.  Je tedy naší povinností sami sebe překvapovat a překračovat své stíny a drobné nedostatky.  Po malých krůčcích se rozvíjet a s velkou radostí si to užívat. A v průběhu toho si občas všimněme a porovnejme, kdo jsme byli dříve a kým jsme dnes.   Ne, nejsme a nejspíš nikdy nebudeme bezchybní a naprosto perfektní. Ale právě proto je každý z nás jedinečný originál. A ten bývá vždycky nejcennější.  

     Takže buďme na sebe hrdí a s úsměvem přijímejme své dokonalé nedokonalosti.  A jestliže máme touhu být sami pro sebe jinačí a lepší, tak si to dovolme a začněme na tom pracovat. Naše momentální nespokojenost může být vlastně taková výzva ke změně. Vždyť přece jakákoliv změna přináší nové a zajímavé zkušenosti.  Jenom se musíme rozhodnout překročit to staré a známé.

    Vystoupit ze své  komfortní zóny bude občas těžké, náročné i nepohodlné, ale každopádně to nebude nudné.  Život přece nemusí být lehký, hlavně, když není prázdný. Ono je vlastně  jedno, co děláme nebo neděláme, jenom je potřeba si to pokaždé užít. Přeju nám všem opravdové, hluboké a dokonalé prožitky 😊