Proč bychom se nepostili

     Proč bychom se nepostili? No, protože je to docela nepohodlné 😉 Momentální předvelikonoční půst znamená odřeknout si zábavu, hodování na oslavách, ale i nejrůznější sladkosti, které  jsou pro děti i dospělé každodenním zlozvykem. Já to zkouším, uskromňovat se až do velikonoc. A ne  kvůli tomu, že jsem tak vzorná křesťanka, ale proto, že tuším, jak to mému tělu prospěje. Vždyť i podle čínské medicíny je v měsíci březnu oslaben žlučník a v dubnu játra. Na začátku jara zkrátka úplně všichni potřebujeme nabrat co nejvíce energie a to je důvod, proč bychom své tělo neměli zatěžovat zbytečným trávením. Žádná velká věda, že?  Až na to, že jsme si na nadbytečnou konzumaci tak hrozně zvykli, že nám pak těch čtyřicet dnů lehkého odříkání činí docela potíže. Nečte se to dobře, ale všechny civilizační choroby jsou vlastně syndromem blahobytu. A můžeme to svádět na dědičnost, samozřejmě, ale líp nám v tom stejně nebude.  

     S kamarádkami často probíráme zdravou stravu. Vidím a slyším kolem sebe spoustu názorů co a jak jíst a mnozí to berou opravdu velmi vážně a nechávají si zasílat jídelníčky, krabičky s jídlem a denně počítají kalorie. Jenomže já si pořád myslím, že ve skutečnosti každý z nás moc dobře ví, co mu dělá a nedělá dobře a jaká je jeho míra. Může se však stát, že nám naše tělo postupem času přestane tyto  signály dávat. Nebo  jsme je spíše zapomněli vnímat a neposloucháme, co nám naznačují. A v tomto případě jsou půsty (chcete-li detoxikační kůra 😉) jediná možnost, jak se k sobě navrátit. Odlehčené trávení  rovná se odlehčené žití. Dáme tím prostor své intuici, která se může zase konečně  projevit. Jídlo by nemělo být problém, ale ani žádná parádní zábava. Mělo by nám doplnit životní energii, ale ty opravdu nezapomenutelné zážitky si navozujme raději při jiných příležitostech, než je konzumování čehokoliv. Také si pečlivě vybírejme s kým a jak jíme. Já osobně mám největší problém s tím, že si jídlo neumím vychutnat a jím nejčastěji ve spěchu. Jsem schopná u toho dělat další dvě jiné činnosti a v tom případě můžu mít na talíři klidně super potraviny a stejně mi prospívat nebudou. Tak se těším, že už budu co nejvíce  stolovat venku a bez telefonu v ruce. 

     Jsme dospělí a žádná jiná autorita nám nemusí plánovat jak si máme uspořádat svůj jídelníček, svůj den, svůj život. Co někomu chutná a dělá dobře, jiný to může mít zrovna naopak. A pokud si opravdu občas, co se potravin týká, nevíme rady, vraťme se v čase o minimálně sto let zpět a to, jak jedly naši prapředci je dobrý a jednoduchý návod. Dnešní doba má však také své výhody. Okamžitě "vygooglíme" recept, najdeme dokonce skvělé motivační video o vaření a poměrně lehce seženeme většinu surovin. Jenom při tom nezapomínejme na náš zdravý selský rozum, to je ten nejlepší kouč na světě.

     A co je nad tím vším? Buďme šťastní... s jídlem i bez něj. Věřím, že ten první špekáček, který si na zahradě opečeme se svými blízkými, bude jistě našemu tělu příjemnější než nóbl salát, možná se zdravou bio zeleninou, ale  naházený do žaludku ve stresu.

     Tak já se jdu domluvit  s klukama na "bezkokinový" měsíc a budu doufat, že mě nikdo až do velikonoc nepozve na žádnou oslavu. Lehké trávení vám všem a voňavé jaro !😊