Co muži netuší
Ptal se mě nedávno můj dobrý kamarád, o čem se my ženy, když jsme spolu pohromadě, bavíme nejčastěji. A jestli to máme stejné jako oni. Musela jsem mu odpovědět, že vlastně nevím, jaké rozhovory vedou muži, když jsou o samotě a to, co mi s úsměvem prozradil mě překvapilo. Sport a politická situace bývá prý spíše na úvod a nakonec se rozhovor zacílí na nás na ženy a všechno, co s námi souvisí (nejdřív politika a potom erotika :-)) Já jsem se tedy zamyslela, jak to probíhá na těch holčičích sedánkách a musím uznat, že se téma muži probírá už od samého počátku. A vzájemně se prolíná s tématem děti, samozřejmě. O dětech dokážeme povídat i se zalíbením a láskou, kdežto "o těch našich chlapech" jsou to nejčastěji stížnosti na ně a snad i předhánění se v tom, který je víc nechápavý, nespolehlivý a neschopný. V té chvíli se nám to možná zdá být i vtipné, ale ve skutečnosti je to smutné až běda. :-( Vždyť přece na začátku vztahu jsme je tak moc chtěly, všechno se nám na nich tuze líbilo a naší hlavní náplní bylo svádět je až do úplného vyčerpání.
Proč se to vytratilo přesně nevím, ale zdá se mi, že muži si mezi sebou na nás tolik nestěžují. Možná si myslí ledacos, ale zbytečně to tolik nevytrubují a mají recht. Neustálé pomlouvání nikomu neprospívá a může nás to všechny pěkně otrávit. Podobně jako když do čisté vody postupně přiléváme jedovaté chemikálie. Nejdříve se voda jemně zakalí, ale časem z ní bude pěkná smradlavka. Proto navrhuji. Až budeme zase nadávat na to, jaký je "ten náš" hrozný bordelář a nikdy si nic neuklízí, je potřeba si připomenout, že co se pomlouvání týče, je jeho svědomí o dost čistší a průzračnější než to naše. A to fakt.
Žádné komentáře:
Okomentovat