...čičičí…
Mám ráda kočky a obzvláště pak tu naši. Odborníci tvrdí, že ten, kdo potřebuje zklidnit, má si pořídit kočku a komu energie chybí a je málo aktivní, pro toho je lepší pes.
Když pozoruji tu naši chlupatou princeznu, tak mám pocit, že mi přichází prezentovat umění a kouzlo ženské energie. Ta proměnlivost jejího chování a nálad! Z lenivého ospalého tvora je za pár minut šelma, která vzápětí přiběhne na zavolání, pokud jí to ovšem bude stát za to. Umí se tulit ale nebojí se vystrčit drápky a když si připadá upozaděná, tak samozřejmě provokuje. Je výrazným členem rodiny, ale je-li to potřeba, dokáže být i zcela nezávislá. A k tomu všemu její pružné tělo, ladná chůze a roztomilý kukuč. Chce se mi to zhodnotit jedinou větou: Pokud se my ženy budeme chovat jako kočky, budeme opravdu kočky :-)
Ať pes či kočka oba dva jsou výborní parťáci do poho i nepohody a za povšimnutí stojí také to, jak dokonale umí prožít každý přítomný okamžik.
A jestli má někdo z vás ještě stále kočky v nelibosti, věřím, že máte nejspíš závažnější problém s tou ženskou energií. Naštěstí kočičkám je to celkem jedno a jejich zdravé sebevědomí tím určitě neutrpí. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat